Mogilev (Bělorusko)

Mogilev

Mogilev, radnice

Mogilev, v češtině rovněž známý jako Mohylev, je důležitým říčním přístavem na významném evropském veletoku Dněpru. Třetí největší běloruské město se nachází ve východní části země a je hospodářským, kulturním, správním i intelektuálním centrem Mogilevské oblasti. Historie města sahá do 13. století, od 14. století byl Mogilev součástí Litevského velkoknížectví a posléze polsko-litevského státu. Po prvním dělení Polska připadl carskému Rusku a po krátké existenci Běloruského lidového státu byl, společně se zbytkem země, začleněn do Sovětského svazu, v němž vytrval až do jeho rozpadu. Po většinu druhé světové války byl Mogilev okupován Němci, což mělo fatální důsledek pro tamní početnou židovskou komunitu. Po skončení války zde byly vybudovány hutě a začaly se zde vyrábět traktory, jeřáby a další stroje. I v současné době je Mogilev důležitým průmyslovým městem. Významnou památkou je především radnice ze 17. století, jejíž věž byla poškozena během severní války i druhé světové války a definitivně bylo zničena roku 1957. V roce 2008 však byla radnice plně rekonstruována do své předválečné podoby. Nejvýznamnější sakrální stavbou ve městě nad Dněprem je barokní chrám svatého Stanislava, vystavěný v první polovině 18. století.

Poloha

Poloha: východní Bělorusko, Mogilevská oblast Souřadnice: 53° 55′ SŠ, 30° 21′ VD Plocha: 110,5 km2 Obyvatelstvo Populace: 372 000